Proroctví, předpovědi, intuice a astrální svět

Aby mohlo dojít k nástinu souvislostí, bude třeba si alespoň v hrubých obrysech říci, jak se projevuje nám nejbližší duševně-duchovní, astrální svět ve vztahu k lidské mysli a také to, jak lidé získávají mimosmyslové informace. To lze buď běžnou intuicí, „přímým zřením astrálu“ nebo pomocí nějaké techniky. Je jedno, jaký způsob je použit, vždy záleží na úrovni "napojení" daného jedince. Je to podobné jako v běžném životě, každý přijímá jen to, " na jaké úrovni stojí"... I v běžném snu, kdy se při usnutí astrální tělo společně s "já - egem" člověka odpoutá od fyzického a éterického těla a putuje astrálním světem, může člověk obdržet různé vjemy atd. Jejich hodnota je opět závislá na stupni vývoje daného jednotlivce. Ten získáváme buď postupným zdokonalováním nebo darem z "vyšších světů".

Astrální svět je kromě jiného svět obrazů, určitá jeho část vzniká myšlenkově a pocitově od lidí žijících na Zemi i těch v posmrtném životě a jiných bytostí v něm žijících. Čas v něm jde oproti fyzickému pozpátku. To, co se v určité části astrálu již stalo, stane se buď zcela nebo do určité míry později ve fyzickém světě. Astrál je spojen s naší duší, vlastním astrálním tělem člověka, které tvoří naše většinová část aury.

Pokud trochu jakoby odbočíme a vezmeme v potaz dnešní vývoj, tak mnozí citliví lidé již dlouhou dobu pociťují a pozoruji, že se dějí výraznější změny než dříve, jak v astrálu, tak i ve fyzičnu. Někteří jsou plni optimismu, jiní mají obavu jen z fyzicky vnějších věcí (katastrofy, války atd.), ale nejsou snad nebezpečnější jiné vnější i vnitřní faktory? Někdo nemá obavu žádnou a pokud je to čistý člověk či velmi se snažící, pak je to zcela namístě. Jestliže jde však o "bezpáteřního jedince" dostihne ho karma osudu nyní více, než kdy jindy. Je i značný rozdíl mezi obavou a strachem - mezi zdravou ostražitostí či připravenosti: nikoliv však depresí a stresem. Právě ony a strach jsou jedním z největších nebezpečí člověka, brzdou ve vývoji a vnímání a je třeba je co nejvíce vytěsnit. Stav současného života a doby je velmi důležitý i vzhledem k následnému životu mezi smrtí a novým zrozením i životu budoucímu. Dříve býval běžný mezi-inkarnační proces zhruba 1000 let, nyní panuje zrychlený vývoj. Jen tak nesuďme a neopovrhujme nikým ani v duchu. Netušíme, kdo je "mladší duše" a k něčemu ještě zkrátka nedospěl. Nevíme, kolik inkarnací nás ještě čeká, ale naše planeta a lidstvo jako celek zdaleka nedokončilo svůj vývoj a nezanikne! Jako celek bude žít na Zemi ještě opravdu velmi dlouho, ale stav tohoto žití se bude měnit.

Jeden ze stavů astrálního světa: To co se v něm stane je buď vlivem dlouhodobých okolností vývoje člověka, Země, vesmíru i duchovních sfér nebo i tímto jevem - běžným myšlením lidí: Každý čin je zaznamenán a i jen myšlenka, je tvořivý proces, kdy vzniká astrální obraz v astrálním světě. Dalším faktem je, že stejně jako má člověk tělo éterické a astrální, je i Země obalena éterem a astrálem, má svou duši. Čím více podobných činů se stane nebo se společně začne sdílet nějaká myšlenka, věc či záležitost, tím silnější astrální obrazy to budou a budou se i spojovat. Pokud si uvědomíme, kam dlouhodobě směřují myšlenky většiny lidí, nedivme se mnohým událostem... Než se ovšem vše z astrálu projeví ve fyzické rovině, je možné to ještě zhoršit, ale i zmírnit či jinak nasměrovat. Příklad: Jestliže třeba hrozí další společenské i finanční krize, například i občanská válka v USA, existuje i tento astrální obraz. Nakolik se ale vše projeví je otázka souvislostí a vývoje. Nakonec může padnout jen několik výstřelů či protestních shromáždění, petic atd. První občanská válka zde byla spojená s otroctvím, ale genocida indiánů nebyla doposud karmicky vyrovnána a dopady mohou být po celém světě. Nyní může být rozporem životní úroveň mezi lidmi a státy, ale kořeny problémů sahají hluboko do minulosti...

Mayské proroctví - podstata "fenoménu" 21. 12. 2012 od minulosti po budoucnost...

Toto bájné datum máme již za sebou a mnoho lidí si myslí, že se vlastně nic nestalo. To je však hlubokým omylem. Někteří citliví lidé v tomto období zaznamenali silné přílivy energie jiní dokonce změny v energetických polích v okolí. Nakolik to bylo či je vlivem astrálního obrazu, který vytvořili sami lidé a nakolik vlivem jiných sil přesně nevíme. Není třeba rozebírat galaktická zarovnání, kterým stejně těžko porozumíme a je spíše vhodné nejdříve znát následující souvislosti:

Uvedený fenomén do všeobecného podvědomí vnikl docela nedávno. Až s nástupem hnutí New age začali její badatelé i vědci fenoménem 21. 12. 2012 tvořit. Cokoliv co bylo o něm řečeno je jen teorií... Stejně jako Mayský potomek v tomto starším krátkém videu – http://www.youtube.com/watch?v=QVy4SU-sw_gg nevíme, kdy se vše projeví. Přes mnohá zjištění nám i mnohé stále uniká. Je totiž obrovský rozdíl mezi posledními Máyi, které zkoumáme a těmi z prastaré doby (více jak 5000 let). Ti totiž žili a vnímali svět zcela jinak, na což nemůžeme jen tak přijít fyzickým zkoumáním, stejně jako nemůžeme nalézt pozůstatky jejich předchůdců - atlantských lidí (více jak 12000 let). V Atlantidě totiž lidské tělo ještě nebylo hmotné jako dnes. Například kosti byly doposud velmi měkkou tkání a nemohly se dochovat jejich pozůstatky, jenž někteří bláhově hledají. ("Pozůstatky Darwinova Pračlověka" ano, to ale nebyli lidé, nýbrž samostatný druh). I éterické tělo Atlanťana nepřesahovalo fyzické jen o pár centimetrů, jak je tomu dnes, ale převážně v oblasti hlavy bylo vysunuté mnohem více a atlantský člověk žil současně ve fyzickém i v duchovním světě. Právě prvotní Mayové byli ještě velmi spjati s těmito vlastnostmi. Postupně však stále více podléhali tělesným kultům a stejně jako Inkové, jejich duchovní později praktikovali sebezničující rituály a vládci vedli časté války. Prastaří Mayové zkrátka přešli postupně k vývoji ve hmotě, podobně i Indiáni severoameričtí, staří Peršané i Egypťané, indičtí Rišiové, Keltové atd. Všichni, tedy následně i my, jsme potomci atlantského vývoje... Opravdu nezkoumáme prastaré mayské indiány, ale jen jejich potomky, jež už upadli do hmoty. I kdyby jejich kalendář neskončil, tak lidé sami těmito myšlenkami vytvořili silně působící astrální obraz. Datum 21.12.2012 bylo velmi podstatné a nešlo jen o běžný slunovrat, nýbrž o určitý bod obratu, od kdy je nutné si ještě "jakoby ve hmotnosti" zvolit duševně-duchovní cestu lásky a bratrství. Kdo si zvolí jiný směr, zůstane v té části lidstva, která bude ve vývoji na dlouho opožděna. V souvislosti s tímto datem se hovoří o přechodu do vodnářského věku. Je však možné vůbec uvažovat, že by ve vodnářském duchovním věku mohlo být na Zemi tolik zla jako dnes? Celkově v něm zdaleka nejsme a to krásné co dnes existuje, je spíše jen ukázkou toho, jak by takový věk jednou mohl vypadat.

Stručná analýza současného stavu spirituality a nástin vývoje:

Poznat materiální svět ale bylo a je do určité míry nezbytné pro další vývoj člověka. Dočasný život ve hmotě je jeho nutnou částí. Čím více vše produchovníme (i hmotu) a současně se nestaneme otroky techniky, tím více znovuzískáme další vlastnosti a dokonce na vyšším stupni než dříve. Dnes je však těžké posoudit a rozlišit přílišné podlehnutí technice a ještě těžší je rozlišit mnohé duchovní směry. Jedni říkají, že máme žít jen v přítomnosti a nechat zlo zlem, jiní čekají na záchranné vesmírné flotily, další na transformaci do jiných dimenzí. Realita je iluzí, velmistři prodávají zasvěcení a světem vesele běhají a promlouvají i další falešní proroci.

Bohužel tedy, některé nové duchovní nauky nedávají trvalou podporu a naopak člověka vhánějí do nejistoty. Máme zde stále i hordy náboženských fanatiků, jenž se pro svou slepou víru neštítí ničeho. Máme i vědu, která mnohé pro člověka dokázala, ale její materialistická část lidstvo stahuje. Výsledkem vědeckého světového názoru - ateismu jsou zástupy materialistů s chováním "po mě potopa a poživačným způsobem života". Vedle nich pár nadnárodních koncernů a několik jedinců, kteří se svými sluhy ekonomicky ovládají svět pomocí dluhů. Lidi učíme místo názvů bylin, názvy moderních léků a pověst farmaceutického průmyslu naštěstí zachránila ta nechemická část lékařství, čemuž buďme vděčni. V neposlední řadě je zde už z šíleného názvu vyplívající "živočišná výroba" s týranými zvířaty ve velkochovech, kterým podle nějaké normy přidáme pár centimetrů a myslíme si, jak jsme humánní a tím jsme to vyřešili. Za různé týrání a zabíjení bude muset lidstvo svůj obrovský dluh zvířecí říši jednou splatit. Svým chováním se odtrháváme nejen od říše zvířecí, ale i minerální, rostlinné, elementárně přírodní a v neposlední řadě i od říší duchovních. Z těchto faktů, které těžko kdo zpochybní, by se dalo říct, že už to opravdu dál nejde. Že musí něco přijít, aby jsme se probrali. Pokud se opravdu nějaké jevy viditelně či jinak evidentně vyskytnou, co se ale stane? Všichni jako hned prozřou? Nebudou v důsledku toho někteří naopak neznalé lidstvo ještě více ovládat či různě využívat svůj vliv? Proto je důležité znát pravé spirituální základy člověka, Země a vesmíru, abychom se z ovládání postupně vymanili.

Naštěstí je zde samozřejmě i mnoho skvělých vědců, nových čistých myslitelů i duchovních vůdců a někteří nepostrádají vážnost ani vytříbený vtip... Ti jsou nadějí do budoucna a neměli bychom zapomínat hlavně na staré zasvěcence z nichž například Rudolf Steiner, už před sto lety jasně pojmenoval ve svém rozsáhlém díle to podstatné. Zásadním ukazatelem proroků a zasvěcenců je, nakolik jsou spojeni s Kristem a nakolik ho rafinovaně zatemňují či se za něj jen schovávají a jaké jsou výsledky jejich činů: "po ovocích poznáte je..." Událost na Golgotě neměla jen duchovní smysl, ale byla i historickým mezníkem a smyslem dalšího vývoje. Mnohé z tohoto mystéria bude teprve odhaleno a nyní známe jen malou část této pravdy. Rovněž spojitost změn s prosincovým datem 2012 právě před Vánocemi není náhodná, stejně jako jsou obecně vždy s Vánocemi spjaty staré pohanské zvyky a rituály. Ty není třeba zatracovat, ale naopak je propojit s Kristovým impulsem, čímž vše lépe pochopíme.

I když nevíme, co přesně se kdy stane, výsledek je vždy vyústěním našich minulých i současných činů i tím, jak přemýšlíme o budoucnosti. Je nutné nepodléhat přehnaným strachům a nesnažit se změnit jen vše okolo, ale hlavně sami sebe. I ve výroku Svatého Pavla "umírám denně" je myšleno, žít stále tak, abychom mohli odejít čistí a podobně to myslel i indián, když říkal "hlavně aby to byla dobrá smrt", čímž nemyslel jen tu ve válce. (Je to vyjádřeno i v jejich upřímné motlitbě). Když byli poslední kolonizační Indiáni po staletích útrap definitivně zničeni a jejich nejlepší zem rozkradena, řekl lakotský náčelník Rudý Oblak lidu „není doba na to, abych vám lhal“. To stejné platí nyní dvojnásobně. Každá lež je v astrálním světě vraždou. Když totiž o něčem vyslovíme lež, buď hned nebo postupně tím zabíjíme pravdu, jejíž obraz už existuje právě v astrálním světě. Dávejme si tedy pozor na to, co říkáme. Už Kristus pravil „člověka nejvíce nepoškozuje to, co do něj vchází, ale to, co z něj vychází“. Málo se i ví, že Země je nejen naší matkou, ale od událostí na Golgotě začala být v jistém smyslu i tělem Kristovým, když do ní vtékala jeho krev, jejíž substance začala spoluvytvářet i auru Země. Jeho výrok „budete mě šlapat nohama“ je pravdivý doslova a do písmene.

Žádné vnější instituce i když mohou být přínosem (stát, církev, sdružení, spolky a podobně) nemohou dát člověku poznání, na které musí přijít sám vnitřními i vnějšími ukazateli. Při sestupu do hmotnosti (přechod z doby Lemurie do Atlantidy) nám byla dána svobodná vůle a podle našich činů se i vše odvíjí. Lidstvo se čím dál více dělí na dvě skupiny. Je jen na nás k jakému směru se připojíme a na kolik můžou být pro nás i horší události očistným procesem. Nikdy předčasně neopouštějme Zemi a lidstvo ani v přáních či myšlenkách. Ano, můžeme sice získat určitý vyšší stav, ale s přeskočením základních vlastností lásky a bratrství budeme jako vysoce meditující jedinec, kterému je jedno co se děje v jeho okolí... Naše já, ego je nejmladší lidský článek a je nutné ho správně nesobecky nasměrovat a zdokonalovat, stejně jako tělo astrální, kde jsou uryty naše emoce, pudy a vášně. Já, ego, nelze oslabovat či nějak rozpouštět, jinak se staneme slabými, nerozhodnými a zmocní se nás kdokoliv a cokoliv, jelikož ego je sice zatím nedokonalé, ale je nástrojem svobodné vůle, kterou by nám rády některé bytosti vzali. Rovněž Země patří k člověku a právě s ní můžeme postoupit výše. Až v době, kdy totiž dojde k jejímu zániku na hmotné úrovni, tehdy i my lidé odložíme fyzické tělo a nejnižším článkem člověka bude tělo éterické... Nejde zde popsat vše, ale vývoj každopádně vždy probíhá a je ovlivněn výše popsanými ději.