Bizon americký a jeho vybití za účelem vyhladovění indiánů
Údajně prvním bílým mužem, který spatřil bizony, byl britský námořník, který v roce 1612 plul ve svém člunu po řece Potomack. Obrovská stáda pasoucích se bizonů, které tam viděl, ho uvedla v úžas. Pozdější cestovatelé napsali, že stádo mohlo zabírat území 40km široké a 80km dlouhé. Zdůrazňovali přátelskou povahu těchto zvířat, ač ohromní a silní (dospělí bizoni váží až 1200kg) ustoupili slabším, a člověk, který se ocitl uprostřed stáda, měl plnou naději, že se dostane ven živý a zdravý.
Později se odhadovalo, že na pláních Severní Ameriky žilo několik miliónů bizonů.Potom začalo osídlování těchto oblastí. Každý, kdo uměl jezdit na koni a zacházet se zbraní, jel lovit bizony.
Do roku 1801 nezůstal na prériích jediný bizon. O 32 let později by jste nenašli bizona v celé východní části země, od New Yorku k Mississippi. Ale bizoni stále žili na západě. Podle přibližných odhadů jich bylo kolem 60 milionů. A tak na ně armáda lovců zaútočila tam. Bizoni nebyli pouze loveni, byli hubeni z politických důvodů za účelem vyhladovění indiánů a jejich následné porážky a zotročení. Bizoni se potulovali po prériích a kočovné indiánské kmeny sledovaly jejich stopy. Bizoni byli hlavním zdrojem v životě Indiánů- Indiáni jedli jejich maso, dělali si oblečení a boty z jejich kůže, kůži dále používali na své stany, lůžkoviny a vypínali ji v dřevěných rámech na stavbu lehkých, snadno ovladatelných člunů- kánoí. Z jejich šlach vyráběli tětivy a lasa a z jejich kostí tvořily rozmanité nástroje, od jehel po kladiva, jejich rohy se měnily na kuchyňské náčiní a rukojeti nožů.
Přirozeně, Indiáni lovili bizony. Ale zabili jen tolik zvířat, kolik jejich kmen potřeboval k přežití. Na druhé straně zachraňovali bizoní telátka před kojoty. Odhaduje se, že v té době, kdy Kolumbus objevil Ameriku, žilo na bizoních teritoriích sto tisíc lidí, kteří je lovili. To ale nezpůsobilo snížení jejich počtu. Bizoni dávali Indiánům najíst, oblékali je a tím pomáhali těmto hrdým a svobodným lidem zůstat nezávislými na nově příchozích lidech s bílou pletí. A tak bílí muži zjistili, že si nedokáží Indiány podmanit. Začali křížová tažení proti bizonům. Speciální oddíly vojáků a dobrovolníků vybavených vojenskou municí zahájily plánovaný útok na stáda. Sledovali bizoní stopy, zanechávajíc za sebou po celé délce nespočetná mrtvá těla bizonů. Nebyli schopni použít dokonce malou část své trofeje, a také nechtěli. Jejich úkolem bylo odsoudit Indiány k hladovění, a v tom byli úspěšní. Hrdí Siuxové a další kmeny, připravení o prostředky své obživy, začali umírat hladem a zimou. Zatímco na severu hubili vojáci a lovci bizony proto, aby srazili Indiány na kolena, dále na jihu byli utráceni za jiným účelem.
Zabíjení se stávalo atrakcí, zvláště když pro ně neznamenalo žádné nebezpečí. Mírná a plachá zvířata, přes všechnu jejich obrovskou sílu, se nikdy nepokusila o protiútok. Pod sprškou střel se pouze snažili dostat pryč tak rychle, jak to bylo možné, ale jejich velký počet jim znemožňoval útěk a často prostě v hrůze pobíhali na jednom a témže místě. Často se stávalo, že se z několika tisíců zabitých bizonů vzalo jen několik kusů na jídlo. Někdy se vrahové spokojili s vyříznutím jejich jazyka. Pláně Severní Ameriky od Erijského jezera k Texasu byly poskvrněny spoustou bílých kostí. Nově otevřená pacifická železnice inzerovala úžasné možnosti lovu- mohli jste zabíjet bizony bez opuštění železničního vagónu- přímo z okna! Foto: "Hrdinní lovci" s lebkami -
Inzeráty nelhaly. Důvěřivá zvířata se dál pásla blízko železničních kolejí. Přibližujíc se k mírumilovnému pasoucímu se stádu, strojvůdce zpomalil, z oken, plošin a střech se spustila palba. Potom vlak pokračoval v cestě zanechávajíc za sebou stovky mrtvých zvířat. Nikdo nepotřeboval jejich maso nebo jejich kůži, všichni cestující chtěli jen vzrušení ze zabíjení. Zanedlouho se hodnota bizoní kůže promítla na peníze- není divu, že jim Indiáni přikládali význam- a nová vlna zabíjení bizonů začala. V jedné lovecké sezóně (2 nebo 3 měsíce) bylo jen ve státě Kansas zabito více než 200tisíc bizonů. Celkem bylo mezi lety 1870 a 1875 zabito každoročně kolem 2,5 miliónů bizonů. Nákladní vlaky napěchované bizoními kůžemi ujížděly po nové železnici. Kůže byly skoupeny jednou společností. Jiná zpracovávala kosti na umělá hnojiva a černé barvivo. Pokud jde o dva roky, kdy se získávaly bizoní kosti- dosáhlo se 8,5 miliónů kg. Po několika letech nevybíravého krveprolití, vybíjení, bizoni téměř zmizeli z planin Severní Ameriky. Jen v letech 1860 -1880, tedy za dvacet let vystříleli 30 milionů bizonů... Zbylo tehdy jen pár stovek kusů. Celkem za 50 let zničili Američané jen v západní části Ameriky populaci 60 miliónů bizonů!
Ostatní články:
Tradiční modlitba severoamerických Indiánů
Řeč náčelníka Seatla k prezidentu USA
Abdikační projev Rudého Oblaka
Kolonizace a Genocida Indiánů v číslech
Vybití bizonů za účelem vyhladovění Indiánů
Autumn Peltier - dětská aktivistka
Josephine Mandamin a Autumn Peltier