Indiáni a psi
Většina Indiánských kmenů měla psy ve velké úctě pro náklonnost a pomoc, jež Indiánům prokazovali. Kulisu indiánských osad a táborů tak často tvořily smečky psů.
Jedno irokézské úsloví praví: „Kdo nemá rád psy a děti, nestojí za to, aby se o něm vědělo.“
Psům dokonce přisuzovala nadpřirozená moc a pes byl v představách Indiánů chráněn magickou silou. Rovněž legendy lesních Indiánů vyprávějí, jak psi putovali po jejich boku během migrace před mnoha staletími. O úctě k těmto zvířatům svědčí i to, že psí kosti nacházíme společně s wampumy v prastarých hrobech. Indiáni lesů a posléze i prérií chovaly psy středního vzrůstu, indiáni severozápadu dávali přednost psům mohutné stavby těla a Eskymáci vlastnili psy spřízněné s vlky.
Indiánům psi pomáhali při lovu, štěkotem varovali před nepřítelem, zbavovali tábor zbytků potravy a na zádech přepravovali i menší náklady. Největší radost však působili dětem, které se psy dováděly, honily se a plavaly po jejich boku. Již novorozeňata obvykle dostávala štěňata, která potom s nimi vyrůstala. Delawaři například zavěšovali psům na krk pytlík s dřevěným uhlím, aby od dítěte byli zapuzeni zlí duchové. Jestliže přesto dítě zemřelo, pytlík byl odstraněn, ale pes byl ponechán na živu, aby chránil alespoň duši zemřelého dítěte. Ženy měly psy rovněž v oblibě, a přestože je musely často odhánět od konstrukcí, na nichž sušily maso, nepociťovaly vůči nim zlost.
Psí miláčkové dostávali jména stejně jako lidé. Buď podle svého vzhledu nebo podle povahy, jako například Vlk, Malý bojovník, Krátký ohon, Černý čumáček apod. Indiáni rovněž věřili, že psi v dávných dobách uměli mluvit. V týpí spali psi pod zvláštními lavicemi a odháněli mývaly a rosomáky od indiánských zásob. Za neuctivé Indiáni považovali, aby psi ohlodávali medvědí kosti, a proto je buď pečlivě spalovali, nebo je zavěšovali vysoko na stromy, aby na ně psi nedoskočili. Indiáni věřili, že jestliže pán svého psa týral a ponižoval, bude po smrti potrestán. Jeho duše nebude připuštěna do nebe. Brání jí v tom pes s vyceněnými tesáky, který jí nedovolí překročit most vedoucí do nebeské říše.
Fota z 19. století:
Ostatní články:
Tradiční modlitba severoamerických Indiánů
Řeč náčelníka Seatla k prezidentu USA
Abdikační projev Rudého Oblaka
Kolonizace a Genocida Indiánů v číslech
Vybití bizonů za účelem vyhladovění Indiánů
Autumn Peltier - dětská aktivistka
Josephine Mandamin a Autumn Peltier